Meziročně došlo k významnému poklesu obětí, a to o 115, tedy 17,4 %. Naopak se zvýšil počet těžce zraněných (o 40 osob, tj. 1,6 procenta) a lehce zraněných (o 75 jedinců, tj. 0,3 %). Oproti roku 2015 se výrazně snížila závažnost nehod (jedná se o počet mrtvých na jeden tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR), a to ze 7,1 na 5,5.
Oproti roku 2015 poklesl počet usmrcených cyklistů o 42,6 %, motocyklistů o 33,3 %, chodců o 15,3 % a cestujících v osobních automobilech o 10,1 %. Poklesl i počet usmrcených dětí, a to o 27,8 procenta. Naopak vzrostl počet obětí z řad osob cestujících v nákladních automobilech, a to o 37,5 %. Dle údajů zveřejněných Drážní inspekcí výrazně narostl – o 40,6 procenta - počet obětí střetů na železničních přejezdech.
Počty obětí poklesly na místních komunikacích (o 25,7 %), silnicích I. třídy (o 24 %), III. třídy (o 23,9 %) a II. třídy (o 17,3 %). Opačný trend zaznamenaly statistiky na dálnicích, kde loni zemřelo 42 lidí, tedy oproti roku 2015 o 12 (tj. 40 %) více. Méně loni zabíjel i alkohol. Při nehodách s jeho asistencí přišlo o život 52 osob, tedy o 10 (16,1 %) méně než v roce 2015. A také drogy si připsaly méně obětí, a to 10 (meziročně o 2 méně).
Nebezpečná rychlost příčinou třetiny všech úmrtí
Třemi nejčastějšími příčinami nehod byly nedostatečné věnování se řízení, nesprávné otáčení či couvání a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. Naopak nejvíce usmrcených bylo při nehodách v důsledku nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (86 mrtvých), vjetí do protisměru (75 obětí) a nedostatečného věnování se řízení vozidla (57 usmrcených). „Po přičtení dalších 38 mrtvých v důsledku nehod, jejichž příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu, 34 usmrcených při nehodách v důsledku nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a 16 obětí nehod, jejichž příčinou byl jiný druh nepřiměřené rychlosti, dojdeme k závěru, že nejvíce zabíjela nebezpečná rychlost. Měla na svědomí celkově 174 mrtvých, zhruba třetinu všech obětí nehod,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Snižovat počty mrtvých a těžce zraněných se zdaleka nedařilo ve všech krajích
Nejvíce nehod – 22 876 - vyšetřovali policisté v Praze. Následují Středočeský kraj (13 833 nehod) a Ústecký kraj (10 002 nehod). Naopak nejméně často vyjížděla Policie ČR ke kolizím na Karlovarsku (2 675x), Plzeňsku (3 352x) a Pardubicku (3 695x). Nejvíce obětí zaznamenaly statistiky v krajích Středočeském (106), Jihočeském (51) a Jihomoravském (49). Nejméně mrtvých bylo v Karlovarském kraji (13), na Liberecku (19) a v Praze (21). Ve dvou krajích (Plzeňském a Středočeském) počty usmrcených meziročně vzrostly, v osmi pak došlo ke zvýšení počtu těžce zraněných. Pravděpodobnost, že vyšetřovaná nehoda skončí tragicky, byla jednoznačně nejnižší v Praze. Zde na jeden tisíc nehod připadlo 0,9 usmrceného. Na opačném konci se nacházejí kraje Plzeňský (12,2) a Jihočeský (12,1).
Účty za nehody rostou
Dle aktuálních zjištění publikovaných Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., náklady spojené s nehodovostí neustále rostou. Zatímco nás nehodovost vyšla v roce 1993 na zhruba 18 miliard korun, v roce 2015 se jednalo o rekordních 68 254 421 000 korun. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že aktuálně nás přijde
- 1 oběť nehody na 20 790 000 korun
- 1 těžce zraněný 5 033 600 korun
- 1 lehce zraněný na 649 800 korun
- 1 nehoda jen s hmotnou škodou na 344 900 korun
Nejvíce nás stály nehody, ke kterým došlo ve Středočeském kraji – celkově 9 589 000 000 korun. Naopak nejméně to bylo na Karlovarsku, a to 1 733 000 000 korun. Každý obyvatel České republiky imaginárně zaplatil 6 468 korun. Mezi kraji ovšem panovaly velké rozdíly. Jak vyplývá z údajů Centra dopravního výzkumu, nejdražší byly pro Pražany, každého vyšla nehodovost na 7 559 korun. Naopak nejméně to bylo pro obyvatele Moravskoslezského kraje, a to 5 341 korun.